Rebecca Costa: Zjednodušování Složitosti (The Dieline Summit, Paris 2014)
Balení je styčná plocha mezi lidskou biologií a novými produkty, technologiemi, procesy, které určí úspěch nebo selhání výrobků. Návrháři musí vést ve zjednodušování složitosti. Aby toho dosáhli musí zahrnout selháni do designového procesu, chápat tyto poznatky jako nástroj evoluce a přijít na to, jak je prohloubit.
Rebecca Costa byla spíkr na úvodní poznámce summitu Dieline v Paříži, v Listopadu 2014. Sociobioložka ze Spojených Států nabízející evoluční vysvětlení pro současné události, vznikájící trendy a individuální chování. Tento příspěvek zahrnuje hlavní pointy z její prezentace, tak jak jsme jim porozuměli. Pracovala pro mnoho z největších společností na snížení komplikovanosti a modernizaci přístupu.
Její zastřešující prohlášení o účelu bylo::
“Jako designéři a tvůrci produktů a balení, musíme vést změnu. Je to náš závazek a povinnost k naší planetě a dalším generacím.”
Odkaz ne video z její TEDx prezentace
Její vyjádření problému:
Každých 48 hodin vytvoříme tolik dat, kolik jsme jich vyprodukovali od úsvitu člověka do roku 2003.
Žijeme v časech stále se zvyšující složitosti, což vytváří "prostředí ve kterém je selhání běžné".
Je mnohem více chybných rozhodnutí, než těch správných a stále jich přibývá.
V prostředí kde racionální rozhodnutí přestává být možné, lidé se automaticky obracejí k víře.
Historie ukázala že když se civilizace řídí podle víry, hrozí jim kolaps a zánik. Je to nebezpečné pro společnost, život na planetě a naše vnoučata a pravnoučata.
Problém je vrozený: lidský moze není dostatečně rychlý na to aby vědomě vnímal, natož zpracovat toto masivní množství dat a s nimi spojených rozhodnutí.
Úvodní slide z její TEDx prezentace
Její řešení problému:
Společnosti musí být odvážné a překonat naší neustále rostoucí averzi k riskování. Musíme se nejenom naučit žít se selháním, ale očekávat ho a plánovat s ním v mysli, vetkat ho do tvůrčího procesu navrhování. Odvaha pohází z vidění selhání jako podnětu k iteraci designu.
Evoluce nám poskytla mnohé poznatky, je precizním nástrojem, se kterým lze najít designová řešení ke komplikovaným problémům. Funguje pod prahem vědomí. Je vědecká a v experty a profesionály může být racionalizována.*
Uvědomit si, jak jsou kognitivní struktury zapojeny do získávání poznatků a dopomoci jim k tomu novými technologiemi a předpisy. Člověk se může vytrénovat k bytí vnímavějším.
Stavět na této geneticky vyvinuté schopnosti k posouzení blízké a dálné budoucnosti a vytváření odezev k minimalizaci poškození, zahrnutím "počítači-asistovanému rozhodování"; jako v analýze velkého množství dat, umělou inteligencí, robotikou, vizualizací dat, rozpoznáváním tváří a dalších technologií navržených k filtraci, analýze a nacházení vlivů v masách neutříděných informací, kterým naše biologie nemůže konkurovat.
Slide z její TEDx prezentace. Efektivní design, i design obalů, může pomoci uzavřít kognitivní mezeru.
Budoucnost obalového designu:
Design obalů bude hrát klíčovou roli ve zjednodušení složitosti která vyvstává ze souhry mnoha faktorů na globální trzích jako jsou vládní regulace, zákony, odlišné jazyky, kultury, měny, způsoby platby, distribuční kanály, zákaznická interakce, mezinárodní versus lokální ceny a konkurence. Všechny tyto podněty by designové firmy měly brát v potaz, hodnotit a plánovat s nimi.
Balení nabere více funkčnosti, obojí aktivní a "chytré". (Zhlédněte smart packaging v našem příspěvku o prezentaci Jonathana Forda na summitu Dieline)
Personalizace. Očekávajete stále více produktových řad, než je jich teď. Toto je důsledkem rychle se měnících zákazníckých dat sbíraných, monitorovaných a zpracovaných v reálném čase skrze algoritmy a prediktivní analýzy. Tyto algoritmy nejsou na cestě, nýbrž už jsou tu!
Nové technologie způsobí velké změny v obalovém průmyslu. Věci na kterých nechat jedno oko: Wikifoods; donáška za pomoci dronů, dohlížení, skladové potřeby; levnější ploché obrazovky, hologramy, avataři; bio-balení; 3D tisk; mobilní aplikace vázající se na Big Data a prediktivní analýzy; software na rozpoznávání tváří, nanoboti a robotika; mapování lidské mysli, inovativní neuro-technologie a mnoho dalších.
Poznámky:
* Racionalita pod kognitivním prahem pochází z let tréninku a praxe, jakou by měl mít profesionální návrhář. (Tato myšlenka se pojí s ideou Malcolma Gladwella o 10,000 hodinách z jeho knihy Blink: The Power of Thinking Without Thinking.) Uchované modely staví ze zkušností a fungují automaticky. Vhled se dá vycvičit
Rebecca Costa pracovala pro Hewlett-Packard, Apple, Oracle, Seibel Systems, 3M, Amdahl, a General Electric. Jako sociobioložka hledá porozumění hlubokého vztahu mezi biologií, technologií politikou. Věří že interakce těchto tří polí spolu s přijetím selhání hrají stále důležitější roli v tvoření lepších rozhodnutí pro lidstvo ve světě stále rostoucí složitosti. Tady je odkaz na její radio show The Costa Report.