Redesign darování, část. 2: Redefinování statutu

Je vaše značka vnímána jako hrabivá, nebo štědrá? Starající se jen o své zájmy nebo sloužící lidem? Je vaše společnost viděna jako součást problémů, nebo jako součást jeho řešení? Příčina nebo náprava? Zločinec nebo doktor?

Rozhodující faktor v tom, jak by na tyto otázky odpověděla veřejnost, může být jak vnímáte postavení a status.

Status je jedna z věcí, které nám brání být štědří; samozřejmě závisí na tom, jak ho chápeme a nakládáme s ním. Všichni toužíme po něm v té či oné podobě toužíme a není nic špatné na tom být respektován a vážen svými vrstevníky. Nicméně status - jak si ho začala vykládat velká většina společnosti v posledních dekádách, může z našich životů vytěsnit soucit a znemožnit nám být skutečně štědří. Také kvůli němu vaše společnost může být součástí problému, ne jeho řešení.

Když se rozhlédneme po hlavním proudu kultury, kterou jsme zdědili, uvidíme, že pro mnoho lidí STATUS znamená peníze, moc, slávu, drahá auta či šperky, a tak dále. Dokonce i u voleb hlasujeme pro takové lidi, kteří tento status ztělesňují, což přispělo k vzestupu autoritářských režimů po celém světě.

V tomhle dost sebestředném výkladu může být štědrost vnímána dokonce i jako slabost.

Samozřejmě že nám nějaký nový kousek oblečení nebo nejnovější technická vymoženost dělají dobře, stejně jako “lajky” na sociálních médiích. Alespoň na chvíli, pak ale - aby jsme ten dobrý pocit mohli cítit znovu - musíme koupit další nové věci a jako u drog, je jich vždy třeba víc a víc.

Tohle zapadá přímo do verze kapitalismu založené na maximalizaci akcionářských zisků. Jsme krmeni fast foody, oblékáni fast fashion a vůbec žijeme neudržitelnou rychlostí, to nejenže produkuje hromadu odpadu, ale i živí dětské práce, vyčerpávající odlesňování, konflikty o vzácné zdroje a dost dalších našich nešvarů. Přitom jsme ustavičně nuceni se cítit, jako že toho potřebujeme víc. A tahle honba za naplněním svých materiálních “potřeb” a děláním si dobře nás dělá sebestřednými a to zesiluje naše problémy.

Ale status nemusí být interpretován takto. Zamyslete se nad příkladem maloměstského doktora tak před půl stoletím. Často byli ti nejbohatší ve městě. Obvykle byli respektováni a jejich názor byl někdy dokonce vážen nad ty ostatních. Ale jejich bohatství jim nebylo záviděno, protože byli součástí komunity a sloužili tak vyššímu účelu.

Starali se o lidi, poskytovali jim domácí péči, někdy za svou práci přijímali jiné než finanční odměny, jako třeba drůbež nebo svazek zeleniny a někdy, když to nebylo možné, odměněni nebyli vůbec, nebo ji nepřijali na úkor druhých. Byly to tyhle a další velkorysé činy, které jim zajišťovaly mnohem hlubší formu statutu, než jim mohl poskytnout jejich velký dům, hezké oblečení, nóbl auto a vysoké společenská postavení.

Jejich status vyplýval z jejich respektu k Hippokratově přísaze, kterou složili a k principu, který reprezentuje: Především nikomu neublížit.

Můžete si všimnout, že se prohlášení o smyslu a misi mnohých z těch nejpokrokovějších firem podobají Hipokratově přísaze.

Respekt pro lidi, službu a lékařské tradice.

Soucit: zamezit utrpení, pomáhat nemocným, ať jsou chudí či bohatí.

Péče je umění, které klade vědu, srdečnost, soucit a porozumění před technologii. Nejdřív péče a technologii jen když je jí třeba.

Pokora: uznat nevědomost, hledat radu od dalších profesionálů, zdržet se soupeření.

Zodpovědnost a diskrétnost. Neškodit.

Pacienti jsou především lidé.

Prevence je lepší než léčba.

Proč probíráme status na příkladu maloměstského doktora?

Protože svět potřebuje firmy, které svůj status nabývají stejným způsobem jako oni doktoři. (Toto je samozřejmě metafora, ale docela sedí)

Poskytování té nejlepší možné služby je něco, čím by se rádo pyšnilo hodně firem. Avšak žijeme ve světě postiženém fyzickými i mentálními nemocemi, z nichž mnohé jsou zaviněné podnikateli, kteří čerpají svůj status z akcionářských výnosů a zisků utržených z poskytování svých služeb. Ale komu slouží doopravdy? Služby mají potřeby naplňovat, ne je vytvářet.

Svět je právě teď v bolestech, trpí nemocí zaviněnou chamtivostí, usilováním o ten nesprávný druh statutu, společnostmi, které staví zájmy svých akcionářů nad ty dalších zúčastněných stran - lidí, přírody a planety.

V takzvané “vyrob, použij a vyhoď” verzi kapitalismu máme na výběr z nekonečných možností, ale spotřebitel nemá téměř žádnou možnost, jak se vyhnout plýtvání. Udržitelné, eko a bio výrobky nemusí být k mání, nebo jsou hodně lidem nedostupné cenově.

Žít zdravě a udržitelně by nemělo působit finanční obtíže. Stejně jako je v Hipokratově přísaze péče přislíbena všem bez rozdílu, musí tento způsob života být dosažitelný pro každého.

Vás produkt není udržitelný, pokud si ho lidé s průměrnými příjmy nemohou dovolit.

To neznamená, že ho snad máte rozdávat, nebo nevydělávat – to by taky nebylo udržitelné. Znamená to, že cena a dostupnost pro lidi s nižšími až středními příjmy by měla být zvážena při navrhování vašeho výrobku.

Pokud je skutečně vaším vyšším smyslem zlepšit svět, pak je nutné, aby jste svůj produkt či službu udržovali cenově dostupné pro co největší počet lidí. Je to dobrý obchod a zapadá to do kapitalistického modelu, zvlášť do té verze založené na cirkulární ekonomice.

Tady je příklad: Penny Market a Lidl poskytují důležitou službu mnohem více lidem, než nějaký bez-obalový nebo bio-obchod v městských centrech. Představte si, jak rychle by se věci změnili, kdyby všichni zákazníci Penny a Lidlu mohli žít udržitelněji, díky možnosti nakupovat s menším množstvím obalů a s nimi spojených odpadků.

Aby jsme sloužili vyššími smyslu, musíme - jako dobrý doktor - občas svou energií a službou přispět tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, aby jsme dosáhli co největší změny.

Jak REWE - mateřská společnost Penny, tak Lidl provádějí změny, které mají udělat jejich obchody, produkty a služby udržitelnější. U REWE vyvinuli označení PRO PLANET pro udržitelné výrobky a Lidl se zavázal značně snížit množství obalů a jednorázových plastů ve svých prodejnách.

Jak uvést status vaší společnosti do souladu s principy štědrosti.

Způsob jak být vnímáni jako součást řešení, spíš než součást problému, spočívá - stejně jako u doktora - ve snaze předejít nemocím prevencí, radši než léčit symptomy: Snažte se odstranit bolest vyléčením její příčiny.

Léčení je formou štědrosti. Doktoři pracují s tím, co je k dispozici, aby zbavili organismus bolesti. Dělají, co mohou, aby odstranili její příčinu, uzdravili poškozený a nemocný organismus a vrátili systému rovnováhu. Lidé jsou právě teď poškození a nemocní (psychicky i fyzicky) a stejně tak i Země. K uzdravení bude třeba najít do velké míry neprozkoumanou rovnováhu mezi člověkem a přírodou, které jsme nedílnou součástí.

Nevytvářejte nové potřeby. Byla a bude to “úspěšná” marketingová praktika, ale působí více škody než užitku. Doktoři se snaží nepůsobit škody.

Redefinujte význam úspěchu v kontextu vyššího smyslu a trojí zodpovědnosti (TBL či 3BL), která zahrnuje navýšení hodnoty pro zapojené strany (výše zmínění lidé a příroda), na rozdíl od tradičního, čistým ziskem hnaného modelu, který usiluje jen o navýšení pro akcionáře.

“Od-designujte” odpad tím, že do procesu navrhování vašeho výrobku či služby od začátku zapojíte odborníky na cirkulární ekonomiku a holisticky uvažující designéry.

Zjednodušte lidem žití udržitelně a s menším množstvím odpadu.

Udělejte to elegantní a zábavné.

Vzdělávejte své zákazníky a zvyšujte povědomí o udržitelnosti pomocí obalové komunikace a marketingových materiálů.

Dejte vědět o své změně, prokažte ji. Zahrňte své závazky a změny do svých marketingových materiálů.

Vyhněte se soupeření. Hodně lidí a firem staví svůj status na vyhrávání nad “konkurencí”. Na konkurenci samotné není z podstaty nic špatného, je skvělou motivací, ale všechno má svůj čas a jindy je nemístná.

Pokud někdo prodělává infarkt, nikdo nechce aby se dva doktoři přetahovali, kdo ho zachrání první. Náš svět a všichni lidé v něm jsou na pokraji metaforického infarktu. Nejdříve je třeba zachránit pacienta. Udělejte správnou věc a vyhrajeme všichni.

A konečně, rozumíme, že udělat ze společností řízené čistým ziskem takovou, která je součástí řešení našich současných potíží, je často těžký a i riskantní přechod. Ale to je to, co u B&H děláme, snažíme se usnadnit tento přechod. Skutečné riziko hrozí, pokud nepřestoupíte na udržitelnější obchodní model dřív než později. Protože změna přichází.

Butterflies & Hurricanes se rádi stanou vaším partnerem a uděláme co bude v našich silách, aby jsme Vám tento přechod usnadnili.